Ve svém fotbalovém životě prošel kluby zvučných jmen a letos zakotvil v divizní Hostouni. Na začátku sezony to ofenzivnímu záložníkovi Michalu Zemanovi střílelo a Sokolové sbírali body. S přibývajícími koly se jeho gólová potence vytratila stejně jako forma celého týmu. Vrcholem zmaru byla domácí porážka s Neratovicemi.

Podruhé za sebou jste za poločas dostali tři góly. Co se to s Hostouní děje?
Vůbec si to nedovedu vysvětlit. Poločas hrajeme výborně, předvádíme po nějakých šesti kolech výborný kolektivní výkon a pak se stane něco, co si nedokážu zdůvodnit. Jediné pozitivum vidím v tom, že jsme také po dlouhé době dali více než jednu branku, i když v téhle chvíli bych byl radši za tři bezbrankové remízy.

Proč nepředvádíte výkony z úvodu divize, kdy pro Sokol nebyl problém bodovat?
Na začátku sezony jsme asi těžili z nováčkovského nadšení. Potom se zřejmě ukázalo, že ve skutečnosti ještě nejsme psychicky jako tým tak odolní, abychom si dokázali poradit i v situacích, kdy se k nám štěstí otočí zády. 

V zápasech jsou momenty, kdy výbornou hru Hostouně tvrdíte vy, Veverka, Marek a několik dalších zkušenějších hráčů. Jak to, že to v zápase nevydržíte táhnout delší čas?
Nerad bych, aby to vyznělo jako alibismus, ale jsme vpředu rychlostní typy a k nám by se hodil nějaký vysoký útočník, stožár. Hráč, který balon stáhne pro sebe, podrží, někdo, jako je Míra Šilhan. Bohužel, ten je ale zraněný. Na divizi máme. Jen to chce v zimě jako alternaci k Mírovi přivést podobného hráče. 

Nyní jedete do Chomutova, pak vás do konce podzimu čekají ještě dva soupeři. Kolik odhadujete, že získáte bodů?
Neřeknu počet bodů, ale když vydržíme oba poločasy hrát dobrý fotbal, tak si myslím, že ve zbytku podzimu neprohrajeme.

Jan Murárik