Vědeckou knihovnu v Kladně vede Tomáš Ondrášek třináct měsíců. Před rokem jsme si povídali o vizích. Nyní nastal čas na částečnou bilanci.

Podařilo se vám vaše vize, představy, naplnit?
Zůstávají stále stejné (usmívá se). Cílem je, aby k nám do knihovny chodilo co nejvíc lidí. Aby byli spokojení a pouze si nepůjčovali knihy. Chceme je bavit i vzdělávat.

Pohled zvenčí na měsíční nabídku akcí svědčí o tom, že toho děláte pro lidi dost.
Na můj vkus málo. Ne vždy máme plno a já mám rád, když je plno. Nejtěžší je zvolit program, který by lidi přitáhl ve velkém množství a zároveň, aby nešlo o podbízivou komerci například besedu s hercem z nekonečného seriálu.

Co se za rok v knihovně změnilo?
Odešlo několik zaměstnanců a postupně směřujeme chod knihovny do třetího tisíciletí. Jde to ale pomalu. Mám ideu, že celé město bude rádo chodit do knihovny. A nemusejí si ani půjčovat, ale byl bych spokojený, kdyby jen tak dorazili. Na výstavu, přečíst si noviny a podobně. Na krajskou knihovnu v největším středočeském městě chodí lidí do knihovny poměrně málo. Navíc se dělíme o návštěvníky s městskou knihovnou.

Oběma knihovnami se nese zaručená zpráva o jejich brzkém sloučení…
Podle mého názoru by se sloučit měly. Ovšem o tom rozhodují zřizovatelé a to jsou město a kraj. Tedy politici, v jejichž myslích sloučení zatím zůstává. My zpracováváme strategii knihovny, kde by tento krok měl být ošetřen. Otázkou je, kdo provoz sloučených knihoven bude financovat. 

Jan Murárik