Do Čech přišel studovat i hrát fotbal ze slovenského Dolného Kubína. Zatímco na Vysoké škole ekonomické to má krůček k titulu inženýra, s fotbalem prošel více českých úrovní. Hrál v Blšanech, Velvarech, na Vyšehradě, aby nakonec pomohl Hostouni k postupu z kraje do divize. V ní se ale Roman Letko (26) objevil minulou neděli jako divák.
Přišel jste šéfovi klubu Jiřímu Hondlovi oznámit, že máte zaměstnání, která vám zatím z časových důvodů nedovolí v Hostouni trénovat. Co jste si našel za práci?
V těchto dnech jsem začal pracovat jako technický konzultant pro společnost T-Mobile. Zaučuju se a jsem v práci od devíti ráno do šesti hodin večer. S tím by se trénování nedalo skloubit, ani kdybych byl fit.
V posledním jarním kole jste v Mnichově Hradišti vstřelil gól a pak málem přišel o život, když jste se srazil s domácím brankářem. Od té doby marodíte a nehrajete. Na co si dnes z toho okamžiku vzpomínáte?
Vybavuji si jen letmé útržky. A ten okamžik mi také připomíná už vyléčená zlomenina klíční kosti. Jsem vděčný Mírovi Šilhanovi, který mi vytáhl zapadlý jazyk a zachránil mi život. Podle svědků jsem přežil fotbalovou smrt.
Delší dobu jste kvůli tomu nemohl sportovat. Už je to lepší?
Koncem léta jsem začal jezdit na kole. Na fotbal zatím musím zapomenout, protože kost je ve stavu, kdy se při souboji nebo pádu může znovu zlomit. Opatrně jsem zkoušel kopat do balonu při malém fotbale. Myslím si, že v zimě opět začnu trénovat i hrát.
Jaké bylo fotbalové období v Hostouni?
Plné krásných zážitků. Kvalita fotbalu šla každou sezonu vzhůru. Je mi líto, že si s klukama nemůžu divizi užít. Když to bude na jaře možné a já bych mohl pracovat třeba z domova a měl odpoledne víc času, rád bych se do Hostouně vrátil.
Viděl jste zápas Sokola s Českým Brodem. Jak na vás vaši bývalí spoluhráči působili?
Sice jsme prohráli, ale kluci na divizi mají a věřím, že se v ní udržíme.
Jan Murárik
- Kladno změří síly se Slavií< Předchozí
- Kuba Ibl chce WAKO pásDalší >